Buxbaumova vila

Soutěžní otázka 13

Komu věnovala A. M. Buxton, místní rodačka židovského původu, která v dětství emigrovala se svojí rodinou do USA, svoji vilu v Úpici?

Vilu v Tyršově ulici č.p. 351 navrhl Heinrich Fanta pro podnikatele Kohorna z Úpice, jako samostatně stojící dvoupodlažní objekt uprostřed velké zahrady. Vila je charakteristickým dokladem více méně tradicionalistické výstavby města Úpice ve třicátých letech 20. století. Od roku 2007 Buxbaumova vila, nyní Základní umělecká škola Úpice, nese název Základní umělecká škola A. M. Buxton. 

Anna Marie Buxton, rozená Buxbaumová (1932), žila ve Washingtonu a ve Philadelphii. Po celý život byla učitelkou hudby, milovnicí umění a od roku 2003 byla velkou podporovatelkou Základní umělecké školy v Úpici. V roce 2006 se vzdala restitučních nároků na budovu a přilehlé pozemky s podmínkou zachování základní umělecké školy ve vile. V roce 17. 12. 2008 A. M. Buxton zemřela a „své“ škole odkázala finanční částku, která byla použita na rekonstrukci části střechy a nových učeben.  

Bratři Buxbaumové byly jedni z trojice významných židovských podnikatelů. Pocházeli z Bochova u Karlových Varů, kde údajně žili rodiče v nuzných poměrech. První přijel do Úpice v roce 1875 Samuel, o pět let později Julius. Samuel byl zaměstnán jako disponent a obchodní cestující a Julius jako příjemce zboží u firmy Eduard Morawetz v mechanické tkalcovně. Nejmladší bratr Max nejprve pracoval v Novém Městě nad Metují a poté získával praxi několik let v Anglii. Roku 1890 postavili Samuel a Julius v Úpici obchodní dům. Firma Bratři Buxbaumové byla založena jako obchod s lněným a bavlněným zbožím. Protože se jim dařilo, postavili v roce 1897 na Poříčí další obchodní dům. Majiteli byli Samuel a Julius. Později, po návratu z Anglie, se přidal i Max. Ten však nepřinesl žádný kapitál, a tak měl pouze třetinový podíl na zisku. Firma se rozrůstala a v roce 1904–1905 si mohla postavit na obecní louce mechanickou tkalcovnu (dnes Regnerova ulice). Buxbaumové, jako většina začínajících továrníků pracovali nejprve jako faktorové. Zaměstnávali především ruční domácí tkalce z okolí Úpice a Rokytnice nad Jizerou. Ještě před první světovou válkou, i když už byla v provozu mechanická tkalcovna, vyráběli pro ně zboží domácí tkalci z materiálů, který jim dodala firma. Lněnou přízi Buxbaumové odebírali od firmy Anton Hönig a synové z Kalné Vody.

Technická poznámka:

Dům má valbovou střechu o velmi nízkém sklonu. Čelní fasáda má uprostřed osazen rizalit, v přízemí se v šířce rizalitu nachází zimní zahrada s prosklenými stěnami, okolo zimní zahrady je velká terasa se zděnými sloupky a jednoduchým kovovým zábradlím ze subtilních, svisle kladených prvků. Nad zimní zahradou je umístěna terasa se zděnými sloupky v nárožích se stejným zábradlím, jako je na terase v přízemí. Z nadzemního podlaží vedou na terasu francouzské dveře s obloukově tvarovaným nadsvětlíkem, po stranách dveří jsou umístěna okna s obloukově tvarovaným nadpražím, okna jsou dvoukřídlá. Po obou stranách rizalitu se nachází jedna okenní osa, v obou patrech jsou v nich umístěna okna, v přízemí obloukově tvarovaná, v patře s rovným nadpražím. Rizalit je od střechy oddělen bohatě profilovanou korunní římsou se zubořezem. Ve střeše se nad rizalitem nachází tříosý vikýř s okny s rovným nadpražím. Vstupní boční fasáda má v přízemí předsazenou verandu členěnou okny dělenými do malých tabulek, nad verandou se nachází terasa se stejným zábradlím jako je v čelní fasádě. Do verandy vedou vstupní jednokřídlové dveře s obloukově tvarovaným nadsvětlíkem s bohatě tvarovanou kovanou mříží. Vstupní dveře jsou lemovány oproti líci fasády vpadlou plochou. V patře boční fasády se nachází masivní rizalit s velkým obloukově tvarovaným dveřním otvorem členěným do malých tabulek. Po stranách rizalitu jsou v patře umístěna okna, korunní římsa je odstupňovaná. Protilehlá boční fasáda je členěna také dvoupodlažním rizalitem, v němž jsou nad sebou umístěna tři tříkřídlová okna s horní ventilační částí dělenou do tří křídel, po stranách rizalitu je vlevo v přízemí obloukově tvarované okno, v patře okno s rovným nadpražím, stejně jako v okenní ose vpravo vedle rizalitu. V přízemí jsou vpravo osazena dvě okna s rovným nadpražím sjednocená nadokenní římsou. V zadní fasádě se nachází schodišťový rizalit s dvoukřídlými dveřmi s kazetami v dolní části a prosklením v horní části. V prosklené části se nachází kovaná mříž. V interiérech jsou zachovány prostory schodišť, truhlářské prvky, podlahy a obklady stěn.