Kostel sv. Jakuba Staršího stojí v severozápadní části náměstí. Byl původně dřevěný a první zprávy o něm spadají do 14. století. Při požáru v r. 1625, který zachvátil celé městečko, lehl celý popelem, tak jako všechny domy na náměstí. Krátce po požáru byla zahájena sbírka z milodarů a stavba nového chrámu byla zahájena v r. 1627 a ukončena v r. 1629. Postavena byla také fara a odděleně, na západní straně kostela, zvonice. Vše bylo vybudováno ze dřeva. Kostel v dnešní podobě byl postaven v roce 1705 z pozůstalosti faráře Pelikána a stavitelem byl Jiří Schott z Broumova. 

Kostel sv. Jakuba je barokní jednolodní stavba s trojboce zakončeným presbytářem, obdélníkovou sakristií po severní straně a obdélníkovým přístavkem po jižní straně. Nad oběma jsou v patře oratoře a v západním průčelí hranolová věž. Presbytář i loď je sklenuta valivou klenbou s výsečemi rámovanými plochými štukovanými žebry, ve vrcholech klenby jsou čtyřlistá štuková zrcadla. V lodi je tříramenná zděná kruchta, podklenutá a zaklenutá valivou klenbou s výsečem. Vlastní hudební kruchta je dvoupatrová. Hlavní oltář je z doby kolem r. 1730, monumentální, sloupový, portálový, později několikrát renovovaný, se soudobým obrazem sv. Jakuba od Petra Brandla a se sochami sv. Jana Apoštola, sv. Rozálie, sv. Anny a sv. Prokopa. Právě obraz sv. Jakuba zanechal hluboký dojem na Josefa Čapka, který jako dítě kostel navštěvoval. Po stranách jsou chórové stolice bohatě vyřezávané z doby po roce 1700
a nad nimi po severní straně socha sv. Anežky a na jižní straně socha Panny Marie Bolestné. Boční oltář sv. Čtrnácti pomocníků, na severní straně
s obrazem od I. Russa z Trutnova z r. 1780. Ten je také autorem soch sv. Josefa a sv. Jan Nepomuckého z roku 1931. Malba kostela byla zadána Fr. Kudrnovskému z Prahy, započalo se s ní 9. 8. a ukončena byla 15. 10. 1931 nákladem 44000 Kč. Při pozdějším malování v r. 1946, které prováděla firma Břetislava Kafky z Červeného Kostelce, byly figurální malby zachovány, byl pouze přidán znak Úpice a znak diecézního biskupa. Malby zobrazují čtyři sv. Evangelisty s jejich atributy a Proměnění Páně na hoře Tábor. Na jižní straně je oltář zasvěcený Panně Marii Lurdské a po stranách jsou sochy sv. Terezie
z Lisieux a sv. Aloise, které byly dodány firmou Fr. Stadníka z Olomouce dle italské školy v r. 1930. Proti bočním oltářům jsou umístěny sochy sv. Anny, jak vyučuje Pannu Marii jako dívenku a Pána Ježíše. Sochy pocházejí ze zrušených oltářů sv. Anny a Božského Srdce Páně, které byly po vnitřních úpravách kostela v sedmdesátých letech odstraněny. V lodi jsou zavěšeny krásné staré obrazy v kasulových rámech - sv. Václav a sv. Florián, na kterém je zobrazeno hořící náměstí v roce 1925 také od I. Russe z doby r. 1755. Další starobylou památkou je cínová křtitelnice z r. 1655 s raně barokní figurální výzdobou a barokní kazatelna z r. 1705 od A. Seidla z Trutnova. Velmi cennou kampanologickou památkou je zvon Jakub s šestiramennou korunou z r. 1625 od významného zvonaře rudolfínské doby Martina Schrettera z Hostinného, kterého se sice nedotkla rekvizice obou světových válek, ale po 380 letech byl vážně ohrožen, a proto bylo nutné přikročit k nezbytným opravám. Ve shodě s požadavky památkové péče se o jeho záchranu postaral zvonař R. Manoušek ze Zbraslavi nad Vltavou. Za hlavním vchodem je velké tepaná mříž od uměleckého kováře Z. Vítka ze Rtyně v Podkrkonoší.